Krásné dobré ráno z Curychu, Julča ještě spí a tak jsem pro vás vyhledal na začátek pár zajímavostí:
- Zürich je největším Švýcarským městem a je jen o trochu větší než naše Brno.
- Je třetím nejdražším městem na světě po Hongkongu a Tokiu.
- Nachází se zde největší evropská pobočka Googlu s přibližně 5000 obyvateli.
- V srpnu se zde koná největší pouliční techno párty v Evropě, tak jí snad mineme.
- Zürich je jedno z nejšťastnějších měst na světě, ale jelikož i jedno z nejbohatších a mají zároveň nízké daně, tak se není čemu divit.
- Mají zde jednu z nejčistších vod a přes 1200 fontán se zaručenou pitnou vodou.
Ale teď už se rychle nasnídáme a budeme vyrážet do historického centra, které máme asi 10 minut tramvají.
Je okolo jedné hodiny a dáváme si poobědovou siestu v krásném parku, tak vám jdu napsat naše dosavadní zážitky.
Koupili jsme si snídani v našem čím dál oblíbenějším coopu (jsou tu hezčí než jakýkoliv náš obchod) a vyrazili tramvají do centra. Po pár zastávkách jsme narazili na kostel svatého Jakuba a tak jsme vystoupili a pustili se do prozkoumávání po našich. Kostel mě lehce zmátl, protože jsem ráno četl o kostelu s největšími hodinami v Evropě, to byl ale nakonec kostel až o pár ulic dále.
Pokračovali jsme uličkami plných obchodů, bohužel nijak odlišných od zbytku světa a čím více jsme se blížili centru, tím hezčí domečky byly.
Dále jsme se prošli kolem opery a radnice, ani jedno nás nijak výrazně nezaujalo, tak jsme si to ani nevyfotili. Co nás ovšem zaujalo bylo přelidněné dřevěné opalovací molo vedle zaparkovaných lodí, přesto že o pár set metrů dále se nachází krásné jezero. To jsme si samozřejmě vyfotili.
Pak jsme jsme se vyrazili podívat do prodejny Freitag, která vytváří doplňky a zavazadla ze starých kamiónových plachet. Nic jsme si bohužel nekoupil, jednak protože nemáme moc místa v batozích a také protože se věci pohybují mezi pěti až deseti tisíci. Obchod je ovšem velice zajímavý a postaven z lodních kontejnerů.
A teď už jsme u konce naší siesty a plánujeme cestu lodí na druhou stranu Curychu.
Tramvají jsme popojeli k lodní zastávce a vyrazili na projížďku. Cestou jsme také dodatečně pořídili foto radnice, která svou honosností moc neodpovídá zbytku města.
Po té co jsme dojeli na nejvzdálenější zastávku, která se nacházela až na části jezera Zürichsee, jsme se vydali do pavilónu Le Corbusiera. Cestou jsem ale ještě narazili na čínskou zahradu.
Le Corbusier byl významný francouzko-švýcarský architekt, 17 jeho staveb bylo zapsáno do UNESCA a Pavillon Le Corbusier byl jeden z jeho posledních projektů. Nyní slouží jako muzeum umění věnované jeho životu.
Nakonec jsme promenádou kolem jezera vyrazili domů, cestou jsme se stavili pro večeři a znavení si šli pro dnešek lehnout.
