Zdravím zdravím, dobré dopo („tedy pro nás spíše velice brzké ráno“).
Rád bych Vás přivítal u nás na blogísku a předem se velice omluvil za mé písemné schopnosti, kterými jsem bohužel nebyl obdarovám. Budu ovšem dělat vše v mých silách, aby vás to bavilo :).
Teď už k dnešnímu dni. Lehce po čtvrté ráno jsme vstali a vyrazili na náš první dnešní vlak Smíchov -> Mnichov. Přibližně o tři hodiny déle ale NASTALA ZMĚNA, jen chvíli po té, co jsem dopsal o naší cestě přes Mnichov, nám bylo oznámeno, že vlak končí v Regensburgu a až do Mnichova nedojede. Vyhledali jsme tedy jiný spoj a naskočili na vlak do Norimberku.
Vlak do Norimberku byl celkem přelidněný, ale ve zbylých vlacích jsme na místa měli štěstí. Teď jsme již na cestě do Stuttgartu. Opět to ovšem nejde hladce, protože před námi se rozbil vlak a nabíráme zpoždění. Další vlak bychom měli stíhat, ale začínám mít pochyby o kvalitě výrobků firmy Siemens.
Jinak během cesty si Julča krátí čas háčkováním a já soubojem s tímto blogem. Kolem druhé hodiny dorážíme na Stuttgartské nádraží a zatím úspěšně pokračujeme po naší nově naplánované trase.
Úspěch nepokračoval moc dlouho a na hodinu jsme skončili v Singenu. Prošli jsme centrum hraničního městečka a narazili na zajímavý monument, o kterém ale nic nevíme a pokračujeme dál. Zároveň jsme čím dál vděčnější za naší EuroTrail jízdenku, protože by nám propadla už druhá jízdenka.
A ZASE ZMĚNA, blog se snažím psát průběžně a tak se naše plány mění každou chvílí. Ze Singenu jsme ujeli jen kousíček do Schaffhausen a vlak opět zastavil (asi používají hodinky z exportu, protože ty vlaky moc přesné nejsou) a museli jsme jet jiným vlakem s přestupem. Tím se naše zachráněné jízdenky díky EuroTrail dostávají na tři a nastupujeme dnes do našeho osmého a snad už posledního vlaku. Vytahujeme křížovky a díky Švýcarské neutralitě se vracíme o patnáct let zpět, protože nám vůbec nefungují data a volání by nás stálo 30 korun za minutu (Julča mě opravuje, že 32 korun za minutu).
Po 16ti hodinách cestování se dostáváme do naší dnešní cílové destinace, do Curychu. Cestou jsme se stavili v Lidlu pro zásoby jídla a z posledních sil se dostali na ubytovaní, čímž jsme i unikli počínající bouřcce.
Teď už jsme napapaní, vysprchovaní a připraveni na spánek a zítřejší dobrodružství tady v zemi, kde nefungují vlaky a naše internety.
Tak se na vás budeme těšit zase zítra.
